34f709ebf9993ec2c8ba6b20e741b078.jpg
2ac65357dc22cc524e6ba1220c8db4f5.jpg
9ab123e50834bfe528a714c6c1a2173a.jpg

Novinky

Sláma jako stavební materiál

V posledních letech pozorujeme zvýšený zájem o trvale udržitelný rozvoj a o Ekologické stavitelství. Přírodní stavitelství se snaží omezit vliv stavebních činností na životní prostředí a současně zlepšit kvalitu budov s ohledem na zdravé vnitřní prostředí, šetření přírodními zdraji energií. Respektuje přitom estetické vlastnosti budov a jejich maximální životnost.

Že má sláma dobré tepelně izolační vlastnosti věděli lidé i zvířata již dávno. Vymlácená sláma je nestravitelná pro hlodavce. Slámou se podestýlalo, na slamnících se spalo. Slámou se izolovaly na zimní měsíce půdní prostory chalup. Sláma se přidávala do hliněných i kamenných staveb nejen kvůli lepší soudržnosti ale i pro lepší tepelněizolační vlastnosti.

Tak proč se k tomuto původnímu izolantu nevrátit i teď?

Sláma je cenově velmi dostupná, ne každý však ví, jak s ní procavat. Sláma se za poslední roky podrobuje zkoumání nejen mezi nadšenci, ale i na univerzitách. I v České republice existuje množství architektů a projektantů, kteří se se slámou naučili zajímavě pracovat.

baliky-slamy-izolace-hlavni

 

Cena slaměných balíků jako tepelné izolace

Obvyklá cena balíku slámy klasických rozměrů 40x50x70 cm se pohybuje mezi 14 a 30Kč/ks. Na běžný dům o cca 120m2 užitné plochy je k izolaci stěn, podlahy a střechy potřeba asi 1000 kusů balíků.

V tabulce jsou srovnány tloušťky a ceny běžných stavebních izolací s izolací z balíků slámy se stejným prostupem tepla. Prostup tepla udává, kolik wattů "uteče" 1m2 plochy konstrukce při jednotkovém teplotním spádu (tj. rozdílu teplot na vnější/vnitřní straně konstrukce 1°C = 1°K).

Prostup tepla U = 0,12 W/m2K
slaměný balík polystyren minerální vlna
  14kč/ks 30kč/ks EPS 70 F Ursa DF 39
tloušťka [cm] 50 50 32 32
cena [Kč/m2] 50 107 464 178

Tab. Srovnání cen slaměného balíku a nejlevnějších konvenčních tepelných izolací (aktuální ceny 2015 dle www.nejlevnejsiizolace.cz bez DPH 21%)

 

Prostup tepla slaměnou stěnou

 Tepelná vodivost je závislá na objemové hmotnosti (míře slisování) slámy. Za optimální se považuje hodnota 90 kg/m3, tepelná vodivost však s rostoucí objemovou hmotností poroste jen nevýznamné málo. I při 200 kg/m3 bude tepelná vodivost ještě pořád přibližně stejná. Závisí také na orientaci stébel.

Tepelná vodivost

λ = W/m.K

Tepelný odpor

U = W/m2.K

stěna z balíků na výšku

tok tepla kolmo na stébla 0,05 0,14 při tl. 35 sm
stěna z balíků na šířku tok tepla rovnoběžně se stébly 0,06 0,12 při tl. 50 cm

 

baliky-slamy-obrazek

Rozestavěný dům se stěnami ze slámy.

 

Při tepelném toku kolmo na stébla (balík je ve stěně uložen na výšku) je tepelná vodivost o něco nižší. Stébla jsou v balíku obvykle orientována víceméně ve směru jeho šířky.

Výhodou stěny z balíků na výšku je jejich menší celková spotřeba, menší poměr zastavěné plochy k ploše užitné a o něco menší tepelná vodivost. Poměr tlouštěk "na výšku/na šířku" je obvykle větší poměr hodnot tepelných vodivostí podél/kolmo na stébla. Prostup tepla balíkem postaveným na výškuje tak i přes nižší tepelnou vodivost přece jen obvykle o něco málo vyšší. Při použití slámy jako nosné je nevýhodou balíků kladených do stěny na výšku také horší stabilita při vzpěru.

Stěny z balíků na plocho jsou stabilnéjší a hodí se pro stavbu s nosné slámy. Při kladení balíků na plocho omítka se seříznutými konci stébel sice o něco málo lépe váže (Pfeiferová, 2001), z praktického hlediska to však nehraje žádnou roli. Použití drátěného pletiva - ať už jako nosiče omítky či ochrana proti hlodavcům - nemá žádné opodstatnění. Stejně tak nemá žádný praktický význam prokládání vrstev balíků kartony, které mají teoreticky snižovat prostupnost tepla prouděním (Hollan, 2008).

Zdroj teplota vlhkost objemová hmotnost tepelná vodivost kolmo na stébla tepelná vodivost podél stébel ekvivalentní tepelná vodivost
(°C) (%) λ (W/m.K) λ (W/m.K) λ (W/m.K)
Andersen (2) 0,05 0,082 0,085
Stone (5) 0,099*
Strawbale guide (3) 0,09
ByogByg (2) 75 0,052 0,057
ByongByg (2) 90 0,056 0,06
Hause der zuk. (2) 100 0,38
Christian (2) 62 resp. 81 0,057 0,082
McCabe (2) 150 0,048 0,06
Sandi anational (2) 90 0,05 - 0,06** 0,05 - 0,06**
Bautechnik inst. (6) 23 15 90 - 120

0,044

0,067
Grmela 20,6 14 70 0,052 0,063

Tab. tepelné vodivosti udávané různými autory, * přečteno z IP (inch-pound) jednotek R=1,45 Btu/hr.s.f. °F/inch, ** orientace nespecifikována


Tepelná vodivost slámy závisí na orientaci stébel. Ve směru kolmém na stébla je nižší než ve směru podél stébel. Rozdíly v hodnotách uvedených v tabulce č. 1 jsou dány různou vlhkostí, různými druhy slámy, různou mírou slisování a různými okrajovými podmínkami měření. Ekvivalentní tepelná vodivost zahrnuje vedle vedení i šíření tepla prouděním a sáláním. Od konvenčních tepelných izolací se izolace ze slaměných balíků liší zejmína mnohem větší průvzdušností a tloušťkou. S rostoucím teplotním spádem, průvzdušností a tloušťkou vrstvy roste vliv šíření tepla prouděním (konvekcí) uvnitř tepelné izolační vrstvy. Při nejnižších ročních venkovních teplotách snižuje toto vnitřní proudění tepelný odpor slaměné stěny asi o čtvrtinu.

Velikost konvekce ve slaměných stěnách závisí podstatnou měrou na použitém stavebním systému, technologii a kvalitě provedení. Nejlépe fungují stěny takových konstrukčních systémů, kde jsou balíky ve stěnách vertikálně stlačeny, rozpínají se do stran a eliminují tak mezery. Slaměná hmota je rovnoměrně stlačena a průvzdušnost je tak snížena. Pro konstrukce z kvalitních slaměných balíků (90 - 100 kg/m3) vtlačených jako "infill" do fošnové konstrukce stěn či stropu počítejme:

  1. Ve výpočtech měrné potřeby tepla (průměrná roční venkovní teplota -> nevýznamný podíl přenosu tepla konvekcí):
  2. Ve výpočtech tepelných ztrát (nejnižší venkovní teplota -> významný podíl přenosu tepla konvekcí)

vlhkostni-zavislosti-01

 

30.11.2015

 Zdroj: ESTAV.cz



  • Sdílet: