There isn't any images, Please upload via modules management in admin section

Novinky

Dřevostavbu na klíč nebo hrubou stavbu?

Petr Novák, zakladatel portálu Dřevostavitel.cz, vám poví jak je to s dřevostavbami na klíč. Zda je to pro lidi výhodné nebo raději zvolit variantu hrubé stavby, přiložit ruku k dílu a ušetřit tak nějaké náklady. Jeho odpovědi najdete v tomto rozhovoru.

Ahoj Petře, nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a zeptám se tě rovnou: Postavil by sis dřevostavbu na klíč, nebo bys šel do hrubé stavby a dodělal si ji?

Možná tě trochu překvapím, ale hrubou stavbu bych si zajistil sám a na klíč bych si to nechal dodělat jednou firmou. Tohle je ale varianta, která se běžně nenabízí.

Dobře tedy, co je podle tebe obecně lepší varianta pro člověka, který nemá se dřevostavbami zkušenosti?

Jednoznačně varianta na klíč. A čím víc kompletní, tím lépe.

A proč?

Jde o to, že lidi mají pocit, že je stavba dřevostavby na klíč drahá, protože si firma, která staví dřevostavby „namastí kapsu“ úplně na všem. A proto často volí možnost: co budu moci, si udělám sám, případně začnu tendrovat jednotlivá řemesla (vodu, topení, elektřinu, truhláře, malíře, atd.) Tohle je asi vůbec ta nejhorší varianta.

Proč je alternativa „tendrování“ nejhorší?

Pokud to člověk ještě nikdy nedělal, obešle x firem na jedno řemeslo. Pokud bude mít štěstí, tak se mu vrátí i nějaké nabídky (odhaduji max. polovina oslovených firem). Každá nabídka bude zpracovaná trochu jinak a bude obsahovat něco jiného. Stavebník se do problematiky pak musí sám ponořit, aby byl vůbec schopný vyhodnotit, která nabídka je pro něj lepší. Jen podle ceny to nejde.

Potom jsou tu návaznosti jednotlivých řemesel, kde vznikají další třecí plochy. Ještě jsem neviděl řemeslníka, který by přišel a pochválil práci toho, kdo končil před ním a na koho navazuje. Vždycky je ten, co to dělal před ním deb**, dostaneš vysvětlení, proč je deb**, a proč tě smluvená práce bude stát víc než bylo uvedeno v nabídce, protože to po tom deb**ovi musí předělat. Pokud se chce člověk touto cestou vydat a nemá se stavebnictvím zkušenosti, tak se bez stavebního dozoru prakticky neobejde. Potom si musí se stavebním dozorem vyjasnit přesně kompetence, pravomoci a odpovědnosti (hlavně finanční).

tgg

Ale přece se nakonec každý dům nějakým způsobem dodělá ne?

To je pravda, ale je pak otázka, za jakou cenu. Většinou je vyšší cena výsledného díla, kde lidi tendrovali a došlo tak k různým úpravám. Plus se do těchto čísel nepočítá čas a nervy samotných stavebníků.

Jaký je tedy zásadní rozdíl od stavby na klíč?

Za stavbu na klíč je odpovědný jeden subjekt, jedna firma. Ten si vše řídí a odpovídá za celkové dílo. I kdyby jen koordinoval řemeslníky, tak jako by to dělal investor, tak už v tom má nějaké zkušenosti a know-how a úplně jiné páky.

Jaké páky?

Když jste firma, která dává řemeslníkům práci pravidelně, je to úplně jiná situace, než když si pozvete řemeslníka jednou. Jste prakticky v jeho moci. Když řemeslník dělá pro firmu a spolupráce vázne v nějakém směru, tak mu hrozí, že další práci nedostane a je větší pravděpodobnost, že se bude snažit.

Navíc, pokud není zákazník spokojený a něco je v nepořádku, nezajímá ho jeden konkrétní řemeslník, ani co je třeba udělat, aby to bylo v pořádku. To je starost firmy, která dodává dřevostavby na klíč.

Je to podobné i s materiálem? Co cena práce?

Samozřejmě, jako stavební firma máš jiné podmínky a ceny pro nákup materiálu. Firma, protože od nějakého dodavatele bere často, se dostane na cenu třeba o 20-30% nižší, než kdyby tam šel zákazník sám. Je na firmě materiál objednat tak, aby byl na stavbě včas a ve správném množství, a ještě jej na stavbu musí někdo dopravit. To je dost práce, která něco stojí a najednou to taková finanční hitparáda není.

S cenou práce je to, to samé. Pokud se někomu zdá např. 300-400 Kč/m2 za položení plovoucí podlahy hodně, má opět možnost, si nastudovat postup a položit si ji sám „zadarmo“. V ceně pokládky jsou i však i položky a práce, které často nejsou vidět, jako vynošení podlahy z auta do domu atd. U toho často lidé zjistí, že nemají potřebné nářadí, kterým by byli schopní podlahu krátit a následují nekonečné výlety do hobby marketů pro nářadí, přechodové lišty atd. A s tím rostou reálné náklady práce „zadarmo“.

Co si mohou teda lidé udělat sami?

Elektřinu, vodu, topení a plyn si sami dělat ani nemůžou, maximálně mohou jít cestou tendru, o kterém jsme už mluvili, protože potřebují doklady pro kolaudaci. I kdyby doklady nepotřebovali, zkusí si udělat sami jedno, zpravidla si na tom vylámou zuby a na další práce si pozvou stejně řemeslníka. Co si lidé můžou, tak položit podlahy a vymalovat.

To je všechno?

Před výmalbou bych ještě radil, aby si nechali (pokud je mají) vytmelit spáry u sádrokartonů a celou stavbu připravit na malbu. Tato činnost může laikovi u jednoho domu po odpoledních po práci zabrat klidně i měsíc.

Máš pro budoucí investory nějaké doporučení?

Ano, pokud volí variantu hrubé stavby, protože na stavbu na klíč nemají, ale současně nemohou stavbu rozfázovat (např. že budou bydlet v jednom patře a postupně dodělávat druhé), ať si vyberou menší stavbu a nechají si ji postavit od firmy na klíč.

Jinak budou žít poměrně dlouho dobu na staveništi a stejně moc neušetří. Na dokončovacích pracech firmy, které stavby na klíč provádí, v důsledku ani žádný extra výdělek nemají. Dokončovací práce jako jsou dlažby, obklady, podlahy, malby, jsou totiž nejčastějším předmětem reklamací (ať už oprávněných nebo neoprávněných).

Navíc jsou jednotlivé práce investory tendrovatelné a firmy se tomu musí cenově také přizpůsobit. Proto mají všechny stavební firmy, které realizují stavby na klíč (nejen dřevostavby) svůj zisk v hrubé stavbě a u dokončovacích prací doufají, že to bude nějakým způsobem v plusu.

Díky za rozhovor, Petře.

K tématu dřevostavba na klíč vs. hrubá stavba jsme poprosili o názor i pana Vratislava Blahu (předsedu ADMD), který situaci dlouhodobě monitoruje.

Ještě před několika lety, tj. v letech 2011 – 2014 se převážná většina investorů, kteří si chtěli nechat postavit novou dřevostavbu, rozhodovala zejména podle nízké ceny. To vedlo nejenom k tomu, že se u nás začaly ve větší míře stavět levné a nekvalitní domy, ale ve snaze ušetřit si lidé objednávali domy více provedení hrubé stavby a pak si výkony vnitřního dokončení nechávali dodělat různými místními řemeslníky. Později však zjistili, že tato cesta nebyla správná, protože:

Místní řemeslníci neměli většinou malé zkušenosti s technologiemi pro dřevostavby, což vedlo k nekvalitě dokončovacích prací.
Stavba (dokončení) domu se časově protáhla o několik měsíců oproti tomu, kdyby stavbu domu dokončil jeden zhotovitel. Návaznosti (časové i technologické) jednotlivých řemesel nebyly v koordinovány, docházelo k čekání, až bude mít daný řemeslník čas na stavbu nastoupit. Tím se eliminovala jedna z předností dřevostaveb a to rychlost výstavby.
Nastaly problémy se zárukami jednotlivých řemesel, resp. se zárukou na dům jako celek.
Finanční úspora pro investora většinou nebyla velká a mnohdy byla i cena domu po jeho dokončení řadou různých řemeslníků vyšší, než kdyby jej stavěla jedna firma na klíč.
Jsem rád, že v poslední době se lidé, kteří si pořizují novou dřevostavbu, již více orientují na kvalitu a efektivitu výstavby a že většina domů, které se u nás dokončují je již v provedení na klíč.

Ze statistik, které dělala Asociace dodavatelů montovaných domů u svých členů, vyplývají tyto poměry:

Rok 2015 2016
Hrubá stavba 38 % 26 %
Stavba na klíč 62 % 74 %

Převzato z www.drevostavitel.cz, Dřevostavbu na klíč nebo hrubou stavbu? Odpovídá Petr Novák

drevo



  • Sdílet: